Rozhledna na Velké Čantoryji stojící na stejně pojmenovaném vrcholu nabízí nádherné výhledy do okolí. Za příznivého počasí je odtud vidět i Lysá hora, slovenská Malá Fatra a beskydské vrcholy na polské straně.

Výstavba rozhledny a srubu s občerstvením na Velké Čantoryji probíhala v období července až října roku 2002. Výstavbě rozhledny předcházela výroba ocelové, pozinkované konstrukce. Slavnostní zahájení provedl kmotr této rozhledny, tehdejší kapitán třineckých hokejistů Richard Král 23. listopadu 2002.

Záměrem investorů Jiřího a Jana Lubojackých bylo zatraktivnění této malebné východní části Moravskoslezských Beskyd, nabídnout turistům netradiční pohled do tří států v bezprostřední blízkosti obce Nýdek. Samotná rozhledna se nachází na rozhraní státní hranice mezi Českou a Polskou republikou. Realizací výstavby došlo k vytvoření turistického areálu, který na tomto vrcholu chyběl.  

Technické údaje rozhledny:
nadmořská výška - 995 metrů
nejvyšší bod - 1016 metrů
výška rozhledny - 29 metrů
výška 5. podlaží - 21.42 metru
počet schodů - 118
váha ocelové konstrukce - 37 171 kilogramů
rok výroby - 2002
kapacita - 170 osob 

Rytířská naučná stezka
K rozhledně vede turistická značka, která je součástí Rytířské naučné stezky. Velká Čantoryje je totiž opředena mnoha pověstmi, jako například o Čantoryjských rytířích. Celková délka naučné stezky na českém území je 10,1 kilometru, okruh „studánka“ – „pod kótou 740 – Velká Čantoryje – Borovina – „studánka“, pak měří 5,5 kilometru. Převýšení celé trasy naučné stezky činí 579 metrů.

Na naučné stezce se mohou návštěvníci dozvědět zajímavosti z dřívějšího života v kraji kolem Velké Čantoryje, o obyvatelích zdejších lesů nebo mohou vystoupit na ocelovou rozhlednu přímo na vrcholu Velké Čantoryje, ze které jsou výhledy do Polska, Česka i Slovenska. Při dobré viditelnosti je vidět na Lysou horu, Malou a Velkou Fatru na Slovensku a velkou část beskydských vrcholů na polské straně. Stezka má svůj počátek na náměstí v Nýdku.